Irský teriér v dnešní podobě vznikl na území Irska v druhé polovině 19. století. Jako všechna plemena irských teriérů jsou prapředkové irského teriéra psi, které z kontinentu na ostrov přinesli předkové dnešních Irů – keltští Goidelové, kteří ostrov osídlili okolo 4. století př. n. l. Jedná se tudíž o paralelní vývojovou linii staroanglického teriéra.

v 17. a 18. století byli v Irsku běžně psi s vahou přes 25 kg, kteří se používali v boji. Po nich získal moderní irský teriér neohroženost, tvrdost a bojovnost. Začátkem 19. století byla pod pojmem irský teriér rozuměna nedefinovatelná směsice psů krátkonohých, dlouhonohých s různým typem srsti, rozdílnou stavbou lebky a těla. Rozdíly byly nejen ve velikosti, ale i v barvě srsti. Srst měla barvu od žluté, až po červenou, šedou, černou s tříslovým pálením a dokonce se vyskytovali bílí, strakatí, a břidlicově modří psi. Je třeba si uvědomit, že černá a tříslová (black – and – tan) barva je původní barva teriérů. Této barvě dávali Irové vždy přednost před bílou, protože psy této barvy spojovali s anglickými teriéry a proto ji u svých psů neměli v oblibě. Psi pšenicové barvy se vyskytovali převážně v hrabství Cork, zatímco psi červení pocházeli z oblasti kolem města Ballymena. Pro psy z okolí řeky Imaal byla typická modrošedá barva a protáhlá stavba těla s krátkýma nohama.

F. M. Jowett se domnívá, že původ irského teriéra je třeba hledat u Starého drsnosrstého Black and Tan teriéra.

První zmínky o irském teriéru jsou datovány okolo roku 1847. Tito psi ale neměli s moderním irským teriérem nic společného. Byli rozděleni do dvou váhových kategorií – pod 9 liber a nad 16 liber. Byli to psi střapatí s kupírovanýma ušima, někteří typově podobní skotskému teriéru, jiní spíše připomínající knírače.

Systematické šlechtění irského teriéra je spjato s rokem 1879, kdy byl založen chovatelský klub pro irské teriéry. Na generálním shromáždění tohoto klubu v roce 1889 byl prosazen zákaz kupírování uší. Není bez zajímavosti, že tento krok vedl Kennel Club k všeobecnému zákazu kupírování uší.

Moderní irský teriér vznikl v sedmdesátých letech 19. století několikanásobným spářením psa “Kiliney Boy“, jehož matka byla černá s tříslovým pálením, s intenzivně červenou fenou „Erin“, která měla neobyčejně tvrdou srst. Potomci těchto psů měli většinou tmavočervenou barvu a tvrdou srst. Stali se prototypem typického irského teriéra. Černá barva s pálením, kterou měla matka „Kiliney Boye“ a která se u některých potomků projevila, byla systematicky jako nežádoucí dalším chovem eliminovaná. Přesto ještě dnes po více jak sto letech se zcela výjimečně vyskytne štěně zbarvené black and tan. Původně značné rozdíly ve stavbě těla, velikosti, váze, barvě a typu srsti se začaly systematickým chovem rychle ztrácet, irský teriér se začal prezentovat jako typově vyzrálé plemeno a tak mohl být v roce 1881 vypracován první popis plemene. Ten ještě připouštěl mimo žlutého a červeného zbarvení srsti také barvu šedou ve všech odstínech a bílé skvrny na tlapkách. V roce 1897 v Liverpoolu byl standard rasy revidován. Šedé odstíny srsti stejně tak jako bílé znaky na tlapkách v novém standardu již nebyly tolerovány.

Zdroj: cs.wikipedia.org